Anděl - 2.kapitola
11. 7. 2008
Pomalu rozlepil víčka a nad sebou uviděl doslova andělskou tvář ve které HO poznal."Ty ses vrátil!" zašeptal Tom šťastně.
Bill se na něj jen mile usmál a mlčky přešel k oknu.
Tom se toho všiml teprve teď - on má křídla.Pohlédl na jeho jemná křídla tvořená ze spousty šedých peříček.V ten okamžik zatoužil se jich dotknout."Bille,kočkej!" vykřikl ale jeho anděl už byl pryč.Tom s šťastným úsměvem na tváři tvrdě usnul. "Musím ho najít,bez něj nemá cenu žít.Moje naděje..."Mumlal ze spaní.Ráno nešel do školy."Do školy chodit nemusím,na co?!"pomyslel si."Dokud Billa nenajdu..."Dready si ledabyle stáhl gumičkou a šel hledat svéha anděla.Nevěděl kde ho má hledat...Kam by se měl podívat?Bloudil městem o po tváři mu tekly potoky slz."Nikdy ho nenajdu" říkal si pro sebe.Kolemjdoucí se do něm ohlíželi a vyděšeně na něj zírali.
Přece jen 18ti letý kluk co bečí...Jedna přívětivě vyhlížející postarší paní k němu přišla a zeptala se : "Co se ti stalo?Proč pláčeš Tome?" Ten na ní jen vyjeveně koukal "Odkud znáte moje jméno?" jeho hlas zesílil,"Nechte mě být,chci být sám!"Paní jen zakroutila hlavoou o odešla.Tom v tu chvíli litoval toho co řekl ale neměl sílu s ní o tom mluvit.Po dalších dvou hodinách se rozhodl jít domů.Hned ve dveřích se zarazil.Z jeho pokoje vycházeli nějaké zvuky.Potichu se připlížil ke dveřím pokoje a- stál tam ON! S jeho krásnými křídly a bílou pletí byl pro Toma neskutečeně okouzlující.Neudržel se a vypadlo z něj jen "Bille!"
Ten se otočil a zase se na něj jen krásně usmál.Jeho rty...Tom tak toužil se jich dotknout,ale už bylo pozdě.Anděl byl pryč...Tom začal pofňukávat.Přešel ke stolu kde ještě před chvílí stál Bill.Leželo tam rodinné fotoalbum...A z něj zmizely tři fotky.Tom si ho prohlížel snad milionkrát takže věděl kde které fotky jsou. A teď si byl jistý,že na všech fotkách co zmizely byli oni dva...Nezapoměl na něj...Tom s pocitem plným štěstí usnul na pohovce.
Pokračování příště =D
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář